<?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?><?xml-stylesheet href="http://www.blogger.com/styles/atom.css" type="text/css"?><feed xmlns='http://www.w3.org/2005/Atom' xmlns:openSearch='http://a9.com/-/spec/opensearchrss/1.0/' xmlns:georss='http://www.georss.org/georss' xmlns:gd='http://schemas.google.com/g/2005' xmlns:thr='http://purl.org/syndication/thread/1.0'><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444</id><updated>2011-10-19T08:30:34.781-07:00</updated><category term='साहित्य'/><category term='यशस्वी होण्यासाठी'/><category term='आरोग्य'/><category term='सत्संग'/><category term='यशस्वी जिवनासाठी'/><category term='आपला भारत'/><category term='चित्रपट'/><category term='व्यक्तिमत्व संजीवनी'/><category term='मराठी उत्सव-सण'/><category term='क्रीडा जगत'/><category term='बघा विचार करा'/><category term='आपल्याला माहीत आहे का?'/><category term='प्रेमाची गोष्ट'/><category term='तंत्रज्ञान'/><category term='ब्रेन टॉनीक'/><category term='ब्लॉग'/><category term='वर्ल्ड रेकॉर्ड'/><category term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>वाचता वाचता....</title><subtitle type='html'>माझ्या वाचनात आलेली बहुपयोगी माहिती...</subtitle><link rel='http://schemas.google.com/g/2005#feed' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/posts/default'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default?max-results=100'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/'/><link rel='hub' href='http://pubsubhubbub.appspot.com/'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><generator version='7.00' uri='http://www.blogger.com'>Blogger</generator><openSearch:totalResults>40</openSearch:totalResults><openSearch:startIndex>1</openSearch:startIndex><openSearch:itemsPerPage>100</openSearch:itemsPerPage><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-251496920420100946</id><published>2010-11-05T09:30:00.000-07:00</published><updated>2010-11-05T09:44:27.999-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='मराठी उत्सव-सण'/><title type='text'>दिवाळीच्या हार्दिक शुभेच्छा</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TNQx1LLRx4I/AAAAAAAAAME/jdwGWJa_tew/s1600/tn_kandil-marathi-orange.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 200px; height: 150px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TNQx1LLRx4I/AAAAAAAAAME/jdwGWJa_tew/s320/tn_kandil-marathi-orange.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5536104631548102530" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;   ॥ यशाचा प्रकाश ॥&lt;br /&gt;॥ किर्तीचे अभ्यंग स्नान ॥&lt;br /&gt; ॥ मनाचे लक्ष्मी पुजन ॥&lt;br /&gt;   ॥ संबंधाचा फराळ ॥&lt;br /&gt;   ॥ प्रेमाची भाऊबीज ॥&lt;br /&gt;   ॥ समृद्धीचा पाडवा ॥&lt;br /&gt;  ॥ अशा मंगलसमयी ॥&lt;br /&gt;दिपोत्सवाच्या हार्दिक शुभेच्छा&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-251496920420100946?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/251496920420100946/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=251496920420100946' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/251496920420100946'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/251496920420100946'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/11/blog-post.html' title='दिवाळीच्या हार्दिक शुभेच्छा'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TNQx1LLRx4I/AAAAAAAAAME/jdwGWJa_tew/s72-c/tn_kandil-marathi-orange.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-8081831550872932986</id><published>2010-10-29T02:31:00.000-07:00</published><updated>2010-10-29T02:36:17.625-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>टॅबलेट पी.सी.</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TMqUqNTZylI/AAAAAAAAAL8/tgHOqpjZj7A/s1600/AT+Tablet+with+Windows+7+and+SIM+Card+Slot.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 224px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TMqUqNTZylI/AAAAAAAAAL8/tgHOqpjZj7A/s320/AT+Tablet+with+Windows+7+and+SIM+Card+Slot.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5533398545024535122" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;डच् ऍबियन्स् टेक्नॉलॉजी यांनी टॅबलेट पी.सी. तयार केला आहे त्याला नाव दिले आहे "AT-Pad", १०" च्या या टॅबलेट पी.सी. मध्ये Windows 7 Home Premium ऑपरेटींग सिस्टीम आहे. AT-Pad हा Intel Atom प्रोसेसर जो १ जी.बी. रॅम वर चालतो. यामध्ये स्टोरेज करिता १६० जी.बी. ची हार्डडिस्कही उपलब्ध करुन देण्यात आली आहे. USB पोर्ट, Card Reader या सोबत LCD Monitor ला जोडण्यासाठी Mini VGA कनेक्टर ही देण्यात आलेला आहे. यामध्ये 3G कनेक्टीवीटीसाठी सिमकार्ड स्लॉट देण्यात आलेला आहे. त्याचबरोबर video कॉलिंग करिता समोरच १.३ मेगा पिक्सलचा कॅमेरा व माईक्रोफोन देण्यात आलेला आहे. आपण Windows चे प्रोग्रॅम त्यावर वापरु शकता, ज्यामध्ये आपण आपली नॉर्मल कामे करु शकता. डच् ऍबियन्स् टेक्नॉलॉजी हा AT-Pad नोव्हेंबर मध्ये उपलब्ध होईल.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-8081831550872932986?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/8081831550872932986/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=8081831550872932986' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8081831550872932986'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8081831550872932986'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/10/blog-post_29.html' title='टॅबलेट पी.सी.'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TMqUqNTZylI/AAAAAAAAAL8/tgHOqpjZj7A/s72-c/AT+Tablet+with+Windows+7+and+SIM+Card+Slot.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-533759674794060071</id><published>2010-10-10T09:06:00.000-07:00</published><updated>2010-10-10T09:24:13.495-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>सलाम या टेक्नॉलॉजीला !!!</title><content type='html'>जरा जवळुन बघा आणि ओळखा पाहु काय आहे ते?&lt;br /&gt;&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHl6P5gBKI/AAAAAAAAAK4/VKcnKefidjw/s1600/image001.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 218px; height: 320px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHl6P5gBKI/AAAAAAAAAK4/VKcnKefidjw/s320/image001.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526451006623188130" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हि कॅमेरा असलेली पेनं आहेत का? नाही!&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHl_C8s6eI/AAAAAAAAALA/KgMVk0KVr60/s1600/image002.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 197px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHl_C8s6eI/AAAAAAAAALA/KgMVk0KVr60/s320/image002.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526451089046301154" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;बघा कोण ओळखतेय का? नाही ना?&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHmc694XsI/AAAAAAAAALI/hLYBnq3j2Cs/s1600/image003.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 222px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHmc694XsI/AAAAAAAAALI/hLYBnq3j2Cs/s320/image003.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526451602299838146" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मित्रांनॊ अभिनंदन, आपण भविष्यातील टेक्नॉलॉजी पहात आहात. आपण जे पाहताय ते भविष्यात आपल्या डेस्कटॉप ची जागा घेवु शकेल यात शंका नाही.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnEarayUI/AAAAAAAAALY/a_EMMZq-Zs0/s1600/image004.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 246px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnEarayUI/AAAAAAAAALY/a_EMMZq-Zs0/s320/image004.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526452280827234626" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हि आहे ब्लुटुथ टेक्नॉलॉजीसह संशोधकानी तयार केलेली संगणकाची सुक्ष्म आवृत्ती.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnWiaZfSI/AAAAAAAAALg/NweZQ_jkcAA/s1600/image005.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 274px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnWiaZfSI/AAAAAAAAALg/NweZQ_jkcAA/s320/image005.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526452592140975394" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हा आहे आगामी येणारा संगणक जो तुम्ही तुमच्या खिशात ठेवु शकता नेवु शकता.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnszhxLOI/AAAAAAAAALo/obdmTg8KXWw/s1600/image006.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 232px; height: 320px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHnszhxLOI/AAAAAAAAALo/obdmTg8KXWw/s320/image006.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526452974692412642" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;हि पेन सारखी दिसणारी वस्तु तुमच्या कोणत्याही सपाट पृष्ठभागावर मॉनीटर आणि किबोर्ड ची प्रतिमा उमटवते आणि तुम्ही नॉर्मल संगणकाप्रमाणे याचा वापर करु शकता.&lt;br /&gt;&lt;a href="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHn9leisUI/AAAAAAAAALw/tOSR8laaW-M/s1600/image007.jpg"&gt;&lt;img style="display:block; margin:0px auto 10px; text-align:center;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 238px;" src="http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHn9leisUI/AAAAAAAAALw/tOSR8laaW-M/s320/image007.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5526453262978560322" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;आता आपण लॅपटॉपला गुड बाय म्हणु शकता.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;सलाम या टेक्नॉलॉजीला !!!&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-533759674794060071?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/533759674794060071/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=533759674794060071' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/533759674794060071'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/533759674794060071'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/10/blog-post.html' title='सलाम या टेक्नॉलॉजीला !!!'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://4.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TLHl6P5gBKI/AAAAAAAAAK4/VKcnKefidjw/s72-c/image001.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-5154284197554995128</id><published>2010-09-01T09:51:00.001-07:00</published><updated>2010-09-01T09:54:15.417-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='चित्रपट'/><title type='text'>पहा ४०० संपुर्ण चित्रपट ते ही मोफत</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH6Eo1L22zI/AAAAAAAAAKQ/Y40toMEvt7Q/s1600/new+Movies.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 97px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH6Eo1L22zI/AAAAAAAAAKQ/Y40toMEvt7Q/s320/new+Movies.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5511988830954511154" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;यु-टयुब ने सुरु केले आहे नविन मुव्ही चॅनेल. या मध्ये ४०० संपुर्ण चित्रपटांचा समावेश आहे. आपण आपल्या मागणी प्रमाणे चित्रपट पाहु शकता आणि तेही मोफत. त्यांची वेगवेगळ्या प्रतवारीमध्ये विभागणी केलेली आहे. उदा. डॉक्युमेंट्री आणि बायोग्राफी, बॉलीवुड, ऍक्शन आणि ऍड्वेंचर, कॉमेडी, हॉरर, मिस्ट्री आणि सस्पेंन्स, ड्रामा, ऍनीमेशन आणि कार्टुन आणि नवीन दाखल होणारे चित्रपट. पहा आणि ऍजॉय करा हो आणि आपले अभिप्राय जरुर कळवा.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-5154284197554995128?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/5154284197554995128/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=5154284197554995128' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5154284197554995128'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5154284197554995128'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/09/blog-post_01.html' title='पहा ४०० संपुर्ण चित्रपट ते ही मोफत'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH6Eo1L22zI/AAAAAAAAAKQ/Y40toMEvt7Q/s72-c/new+Movies.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-5489822212001556829</id><published>2010-09-01T09:01:00.000-07:00</published><updated>2010-09-01T09:12:38.062-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='ब्लॉग'/><title type='text'>ब्लॉगरसाठी नविन गझेट</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH552oVsEvI/AAAAAAAAAKI/y0wz7PfvPIc/s1600/two-new-gadgets.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 320px; height: 120px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH552oVsEvI/AAAAAAAAAKI/y0wz7PfvPIc/s320/two-new-gadgets.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5511976973396349682" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;ब्लॉगर.कॉम ने आपल्या ब्लॉग वाचकांसाठी त्याचे ब्लॉग स्टेट्स आणि पॉप्युलर पोस्ट ही दोन नविन गझेट उपलब्ध करुन दिले आहेत. पॉप्युलर पोस्ट : हे गझेट आपल्या ब्लॉगवरील कोणता लेख जास्तीत जास्त वाचकांनी वाचला याची माहिती आपल्या ब्लॉग वरील वाचकांना तात्काळ उपलब्ध करुन देते. हे गझेट वेगवेगळ्या स्टाईल आणि कॉन्फीगरेशन मध्ये उपलब्ध आहे. ते आपण ऑल टाईम, मागील ३० दिवस किंवा ७ दिवसांसाठी सेट करु शकता. &lt;br /&gt;ब्लॉग स्टेट्स  : या गझेटसाठी लागणारी आवश्यक माहिती हे गझेट ब्लॉगर स्टेट्स वरुन घेते. ब्लॉग स्टेट्स आपल्या ब्लॉगचे पेज व्ह्यु डिस्प्ले करते. हे गझेट वेगवेगळ्या स्टाईल मध्ये उपलब्ध आहे. हा पण आपण हे गझेट विस्थापित केल्यापासुन पेज व्ह्यु डिस्प्ले करते आपण ब्लॉग सुरु केल्यापासुन नाही. बघा वापरुन आणि आपले अभिप्राय जरुर कळवा.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-5489822212001556829?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/5489822212001556829/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=5489822212001556829' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5489822212001556829'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5489822212001556829'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/09/blog-post.html' title='ब्लॉगरसाठी नविन गझेट'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/TH552oVsEvI/AAAAAAAAAKI/y0wz7PfvPIc/s72-c/two-new-gadgets.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-5770938752634086140</id><published>2010-05-07T11:23:00.000-07:00</published><updated>2010-05-07T11:31:45.499-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='ब्लॉग'/><title type='text'>परिवर्तन २.०</title><content type='html'>मित्रहो मराठी ब्लॉगचे विश्व झपाट्याने विस्तारत आहे. बरेच ब्लॉगर्स मराठीमध्ये ब्लॉग लिहिण्यासाठी बराहा वा तत्सम संगणक प्रणालीचा वापर करतात. परंतु ब-याच जणांना वेगवेगळ्या फ़ॉण्ट मध्ये (आकृती, अंकुर, ISM, कलाकार, कृतीदेव, मिलेनियम, शिवाजी, श्रीलिपी इ.) लिहीण्याचा सराव असतो. त्यामुळे बराहा मधुन युनिकोड फॉण्ट मध्ये टंकलेखन करणे थोडे अवघड जाते. पण असं काही करता आलं तर की, तुम्ही नेहमी वापरत असलेल्या फॉन्ट्मध्ये टंकलेखन केले आणि एक क्लिक करताच संपुर्ण लेख युनिकोड फॉण्ट मध्ये परिवर्तीत झाला तर. हे होऊ शकते ? असं शक्य आहे? असे अनेक प्रश्न आपल्याला पडले असतील. परंतु या सर्व प्रश्नांचे ऊत्तर एकच आहे "होय हे शक्य आहे". &lt;br /&gt;याकरिता मी आपणाला एका अशा संगणक प्रणालीची माहिती देणार आहे. तुम्ही नेहमी वापरत असलेल्या फॉन्ट्मध्ये टंकलेखन केले आणि एक क्लिक करताच संपुर्ण लेख युनिकोड फॉण्ट मध्ये परिवर्तीत करता येईल. अशा या संगणक प्रणालीचे नाव आहे "परिवर्तन" हि एक अशी संगणक प्रणाली आहे जी आपण कोणत्याही फॉण्ट मध्ये तयार केलेला लेख वेगवेगळ्या फॉण्ट मध्ये परिवर्तित करते.&lt;br /&gt;परिवर्तन २.० संगणक प्रणाली डाऊनलोड करण्यासाठी खालील लिंकवर क्लिक करा.आणि आपले अभिप्राय जरुर कळवा.&lt;br /&gt;&lt;a href="http://www.4shared.com/file/J_e3A4Vc/Parivartan.html" target=_blank&gt;Parivartan.rar"&gt;http://www.4shared.com/file/J_e3A4Vc/Parivartan.html" target=_blank&gt;Parivartan.rar&lt;/a&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-5770938752634086140?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/5770938752634086140/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=5770938752634086140' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5770938752634086140'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5770938752634086140'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/05/blog-post.html' title='परिवर्तन २.०'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-9186079901953549714</id><published>2010-04-11T22:40:00.000-07:00</published><updated>2010-04-11T22:42:39.084-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>गॉगल टीव्ही!</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://1.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KyiBiEgJI/AAAAAAAAAJU/gsC5ywGKVvA/s1600/itv.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 128px; height: 110px;" src="http://1.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KyiBiEgJI/AAAAAAAAAJU/gsC5ywGKVvA/s320/itv.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5459121995923095698" /&gt;&lt;/a&gt; आता मोठया आकाराच्या टीव्हीसमोर बसुन राहण्याची आवश्यकता नाही, कारण जपानमधील एका कंपनीने गॉगल टीव्ही बनवीला आहे. गॉगलच्या काचेवर अगदी टीव्हीप्रमाणेच दृश्य दिसते व इअरफोनद्वारे फक्त स्वत:पुरताच आवाज ऎकु येतो. त्यामुळे आता आपला टिव्ही पाहण्यामुळे इतरांना डिस्टर्ब होण्याचा प्रश्नच येत नाही.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-9186079901953549714?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/9186079901953549714/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=9186079901953549714' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/9186079901953549714'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/9186079901953549714'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/04/blog-post_3520.html' title='गॉगल टीव्ही!'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://1.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KyiBiEgJI/AAAAAAAAAJU/gsC5ywGKVvA/s72-c/itv.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-1827731798142534337</id><published>2010-04-11T21:49:00.000-07:00</published><updated>2010-04-11T21:57:25.375-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>आता इ-मेल टि शर्ट वापरा</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KnZxxXo1I/AAAAAAAAAJM/EB-zz3uTIxY/s1600/email+ontshirt.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 124px; height: 124px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KnZxxXo1I/AAAAAAAAAJM/EB-zz3uTIxY/s320/email+ontshirt.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5459109759625438034" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;सेलफोन, ई-मेल, लॅड लाईन आणि स्नेलमेल आपल्या दिमतीस असताना आपण सतत कनेक्टेड असणारच यात काहीच शंका येवु नये, याकरिता आत चक्क ई-मेल टी शर्टच उपलब्ध झाले आहेत. या नव्या हाय-टेक टी शर्टमध्ये, एल.ई.डी. विद्युतवाहक धागा, ब्ल्युटुथ डोंगल आणि ऑर्डुइनो लिलीपॅड मायक्रोकंट्रोलर अशा अनेक साधनांचा वापर करण्यात आलेला आहे.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;टी-शर्ट वर पुढच्या बाजूला ऍन्ड्रॉईड फोनवर येणारे ई-मेल ब्ल्युटूथ द्वारे रिसीव्ह होतात. सहच वाचता येईल एवढयाच वेगाने टी-शर्टवर ई-मेल दिसतात. या ई-मेल टी-शर्टवरील अनोख्या इनबॉक्सने आपण सतत टचमध्ये राहाला हे मात्र नक्की!&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-1827731798142534337?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/1827731798142534337/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=1827731798142534337' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1827731798142534337'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1827731798142534337'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/04/blog-post_11.html' title='आता इ-मेल टि शर्ट वापरा'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S8KnZxxXo1I/AAAAAAAAAJM/EB-zz3uTIxY/s72-c/email+ontshirt.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-2119846241787367938</id><published>2010-04-03T13:15:00.001-07:00</published><updated>2010-04-03T13:17:03.764-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>टेलीपॅथी कॉम्प्युटर</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S7eh_-IVkVI/AAAAAAAAAJE/mqACS5nliQc/s1600/images.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 119px; height: 119px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S7eh_-IVkVI/AAAAAAAAAJE/mqACS5nliQc/s320/images.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5456007593964441938" /&gt;&lt;/a&gt; लंडन येथील शास्त्रज्ञांनी ''टेलीपॅथी कॉम्प्युटर'' ची संकल्पना मांडली आहे. हे कॉम्प्युटर मानवी मेंदूमधील हालचाली पाहून म्हणजेच मेंदूच्या ऑर्डर अभ्यासून त्यानुसार अचुकपणे कामे करुन शकतील. असे कॉम्प्युटर आगामी काळात विकसीत करणे शक्य आहे, असा विश्वास या शास्त्रज्ञांनी व्यक्त केला आहे.&lt;br /&gt; या शास्त्रज्ञांनी टेलीपॅथी कॉम्प्युटर सिस्टिमच विकसीत केली आहे. ही यंत्रणा मानवी मेंदूचे वाचन करुन त्यानुसार कामे करु शकते. या प्रक्रियेत जुन्या आठवणींचीही नव्याने उजळणी होते. हे तंत्रज्ञान ''हिप्पोकॅम्पस'' या मेंदुतील भागावर केंद्रित करण्यात आले आहे. मेंदूच्या या भागात आपत्कालीन स्मृती साठवल्या जातात. हिप्पोकॅम्पस मधील स्मृती थोडा काळच लक्षात राहतात, नंतर त्या एकतर विस्मृतीत जातात किंवा मेंदू त्यातील भाग संग्रहित करुन ठेवतो. या यंत्रणेची चाचणी घेण्यासाठी 10 स्वयंसेवकांना पाचारण करण्यात आले. त्यांना प्रत्येकी 7-7 मिनीटांच्या तीन डॉक्युमेंटरी दाखवण्यात आल्या त्यात प्रामुख्याने दैनंदिन कामे करणाऱ्या महिला दाखविण्यात आल्या होत्या. या डॉक्युमेंटरीज संपल्यानंतर या स्वयंसेवकांच्या मेंदुना ''एम.आय.आर. स्कॅनर'' जोडण्यात आले. नंतर पाहिलेल्या डॉक्युमेंटरीज क्रमानुसार आठवण्याच्या सूचना त्यांना देण्यात आल्या. एम.आय.आर. स्कॅनरने स्वयंसेवकांच्या मेंदुतील रक्तप्रवाहाच्या परिवर्तनाची नोंद केली. या नोंदीवरुन कोणत्या स्वयंसेवकाने कोणती डॉक्युमेंटरी आठवली, हे कॉम्प्युटर सिस्टीमने अचूकपणे शोधून काढले. या सिस्टीमने 80 टक्के बरोबर उत्तरे दिली. ही सिस्टीम अजूनही विकसीत करणे शक्य आहे, असा विश्वास या शास्त्रज्ञांनी व्यक्त केला आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-2119846241787367938?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/2119846241787367938/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=2119846241787367938' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2119846241787367938'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2119846241787367938'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/04/blog-post.html' title='टेलीपॅथी कॉम्प्युटर'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S7eh_-IVkVI/AAAAAAAAAJE/mqACS5nliQc/s72-c/images.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-1624663785018314574</id><published>2010-03-25T01:38:00.000-07:00</published><updated>2010-03-25T01:40:45.179-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>टच टेक्नॉलॉजी</title><content type='html'>टच म्हणजे स्पर्श, स्पर्शाची अनुभुती कशी असते, हे भारतीयांना समजावून सांगण्याची नक्कीच गरज नाही. याच स्पर्शाचा वापर करुन आता अत्याधुनिक 'टच टेक्नॉलॉजी' चा जन्म झाला आहे. टच टेक्नॉलॉजीच्या उपकरणामुळे आता पेपर आणि वायरचा वापर बंद होण्याची शक्यता नाकारता येत नाही. पूर्वी शाळेत हजेरी द्यावी लागत असे, नंतर नोकरी मिळाल्यावर ऑफीसच्या रजिस्टरमध्ये येण्या-जाण्याची वेळ लिहून सही करावी लागत असे. आता कार्ड पंचिग किंवा टच पंचिंग ही आधुनिक पध्दत सुरु झाली आहे. टच टेक्नॉलॉजी इतक्या मोठया प्रमाणात व झपाटयाने विकसीत होत आहे की, जग लवकरच पेपरलेस वायरलेस होणार आहे.&lt;br /&gt;      सिंगापूर येथील सायन्स सेंटरने आयलँड स्टेट्स इन्फोकॉम डेव्हलपमेंट ऍर्थारीटी सोबत जोडून हाय-फाय वायरलेस नेटवर्क उभारले आहे. कॉम्प्युटर किंवा डिजीटल पर्सनल कॉम्प्युटरद्वारे सरासरी 10,000/- चौरस क्षेत्रात हे नेटवर्क आहे. जग आता पेपरलेस-वायरलेस पध्दतीकडे वाटचाल करीत आहे. याचे उत्तम उदाहरण नॅशनल स्क्रीन सेंटर आहे. येथील पेपरलेस मेडीकल संस्था सर्व प्रकारच्या सुविधांनी युक्त आहे. याशिवाय अशा प्रकारच्या अनेक इलेक्ट्रॉनिक सिस्टिम्स आहे. या सिस्टिममध्ये वायर किंवा पेपर चा वापर होत नाही, यालाच टच टेक्नॉलॉजी युग असेही म्हणतात.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-1624663785018314574?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/1624663785018314574/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=1624663785018314574' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1624663785018314574'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1624663785018314574'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_25.html' title='टच टेक्नॉलॉजी'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-3790737676997751699</id><published>2010-03-24T11:27:00.000-07:00</published><updated>2010-03-25T01:45:43.078-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>टेलीपॅथी कॉम्प्युटर</title><content type='html'>लंडन येथील शास्त्रज्ञांनी ''टेलीपॅथी कॉम्प्युटर'' ची संकल्पना मांडली आहे. हे कॉम्प्युटर मानवी मेंदूमधील हालचाली पाहून म्हणजेच मेंदूच्या ऑर्डर अभ्यासून त्यानुसार अचुकपणे कामे करुन शकतील. असे कॉम्प्युटर आगामी काळात विकसीत करणे शक्य आहे, असा विश्वास या शास्त्रज्ञांनी व्यक्त केला आहे.&lt;br /&gt;या शास्त्रज्ञांनी टेलीपॅथी कॉम्प्युटर सिस्टिमच विकसीत केली आहे. ही यंत्रणा मानवी मेंदूचे वाचन करुन त्यानुसार कामे करु शकतेत्र या प्रक्रियेत जुन्या आठवणींचीही नव्याने उजळणी होते. हे तंत्रज्ञान ''हिप्पोकॅम्पस'' या मेंदुतील भागावर केंद्रित करण्यात आले आहे. मेंदूच्या या भागात आपत्कालीन स्मृती साठवल्या जातात. हिप्पोकॅम्पस मधील स्मृती थोडा काळच लक्षात राहतात, नंतर त्या एकतर विस्मृतीत जातात किंवा मेंदू त्यातील भाग संग्रहित करुन ठेवतो. या यंत्रणेची चाचणी घेण्यासाठी 10 स्वयंसेवकांना पाचारण करण्यात आले. त्यांना प्रत्येकी 7-7 मिनीटांच्या तीन डॉक्युमेंटरी दाखवण्यात आल्या त्यात प्रामुख्याने दैनंदिन कामे करणाऱ्या महिला दाखविण्यात आल्या होत्या. या डॉक्युमेंटरीज संपल्यानंतर या स्वयंसेवकांच्या मेंदुना ''एम.आय.आर. स्कॅनर'' जोडण्यात आले. नंतर पाहिलेल्या डॉक्युमेंटरीज क्रमानुसार आठवण्याच्या सूचना त्यांना देण्यात आल्या. एम.आय.आर. स्कॅनरने स्वयंसेवकांच्या मेंदुतील रक्तप्रवाहाच्या परिवर्तनाची नोंद केली. या नोंदीवरुन कोणत्या स्वयंसेवकाने कोणती डॉक्युमेंटरी आठवली, हे कॉम्प्युटर सिस्टीमने अचूकपणे शोधून काढले. या सिस्टीमने 80 टक्के बरोबर उत्तरे दिली. ही सिस्टीम अजूनही विकसीत करणे शक्य आहे, असा विश्वास या शास्त्रज्ञांनी व्यक्त केला आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-3790737676997751699?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/3790737676997751699/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=3790737676997751699' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3790737676997751699'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3790737676997751699'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_24.html' title='टेलीपॅथी कॉम्प्युटर'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-8124123867351545511</id><published>2010-03-23T02:10:00.000-07:00</published><updated>2010-03-23T02:16:14.183-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='तंत्रज्ञान'/><title type='text'>''सी-डॅक'' चे नवं तंत्रज्ञान</title><content type='html'>पुण्यातील सेंटर फॉर डेव्हलपमेंट ऍडव्हॉन्स कंप्यूटींग, सी-डॅकच्या संशोधन विभागाने बावीस अधिकृत भारतीय भाषांमधून कॉमेंट्री, स्कोअर बोर्ड तसंच सबटायटल्स अनुवादीत भाषांतरीत करणारं तंत्रज्ञान विकसित केलं आहे. द डिजीटल ऑडीओ ब्रॉडकास्ट टेक्नॉलॉजी या नावाने हे तंत्रज्ञान ओळखलं जाणार आहे. आगामी काळात दिल्लीत होणाऱ्या कॉमनवेल्थ गेमच्या वेळी सी-डॅक हे तंत्रज्ञान प्रेक्षकांना उपलब्ध करुन देणार आहे. या तंत्रामुळे प्रेक्षक क्रिडा समालोचन- कॉमेंट्रीसाठी बावीस भाषांमधून हव्या त्या भाषेची निवड करु शकतील. सध्या डी.व्ही.बी. - डीजीटल व्हीडीओ ब्रॉडकास्ट टेक्नॉलॉजी प्रायोगिक अवस्थेत असून येत्या काही महिन्यांत हे तंत्रज्ञान व्यावसायीक स्वरुपात उपलब्ध होणार आहे.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;भाषा निवडीचा पर्याय असणारा डी.व्ही.बी. सेट टॉप बॉक्स आवश्यक आहे आणि 3-जी टेक्नॉलॉजी उपलब्ध झाल्यावर हे तंत्रज्ञान मोबाईलमध्येही वापरता येईल. सी-डॅकच्या तेविसाच्या वर्धापनाच्या दिवशी लिप-लाईव्ह या नावाने हे तंत्रज्ञान उपलब्ध करुन देण्यात आलं. क्रिडा क्षेत्राशिवाय ''लिप लाईव्ह'' टेक्नॉलॉजी शेअर मार्केट, बिझनेस न्युज चॅनेल वेदर रिपोर्टसाठी कसं वापरता येईल, यावर सी-डॅक तंत्रज्ञांची टीम काम करत आहे. प्रादेशिक वाहिन्यांसाठी दुरदर्शन तसंच खाजगी चॅनेल्स कंपन्यांनी हे तंत्रज्ञान वापरावं यासाठी सी-डॅक आणि डिपार्टमेंट ऑफ टेक्नॉलॉजी प्रयत्न करत आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-8124123867351545511?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/8124123867351545511/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=8124123867351545511' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8124123867351545511'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8124123867351545511'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_23.html' title='&apos;&apos;सी-डॅक&apos;&apos; चे नवं तंत्रज्ञान'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4474023085354944231</id><published>2010-03-16T02:05:00.000-07:00</published><updated>2010-03-16T02:09:59.400-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='मराठी उत्सव-सण'/><title type='text'>गुढीपाडव्याच्या हार्दिक शुभेच्छा!</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S59K0-HSxRI/AAAAAAAAAI8/j6u7IvOznJQ/s1600-h/paadava.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 100px; height: 125px;" src="http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S59K0-HSxRI/AAAAAAAAAI8/j6u7IvOznJQ/s320/paadava.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5449156348028830994" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt;दिवस हा आनंदाचा जशी साखरेची पुडी, आयुष्यात या फडकुदे सुख सम्रुध्दीची गुढी, दु:ख नसुदे तुम्हाला कधीही, असो सुखाचा गोडवा, तुमच्या हास्याने बहरुन जावो " माझा गुढीपाडवा " नविन वर्षाच्या सर्वांना हार्दिक शुभेच्छा.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4474023085354944231?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4474023085354944231/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4474023085354944231' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4474023085354944231'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4474023085354944231'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_16.html' title='गुढीपाडव्याच्या हार्दिक शुभेच्छा!'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://3.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S59K0-HSxRI/AAAAAAAAAI8/j6u7IvOznJQ/s72-c/paadava.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-9149089154662004648</id><published>2010-03-14T09:17:00.000-07:00</published><updated>2010-03-14T09:27:11.090-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='साहित्य'/><title type='text'>विंदा ना भावपुर्ण श्रद्धांजली</title><content type='html'>&lt;a onblur="try {parent.deselectBloggerImageGracefully();} catch(e) {}" href="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S50My1n_g7I/AAAAAAAAAI0/i764HqqXD7o/s1600-h/vinda+karandikar.jpg"&gt;&lt;img style="float:left; margin:0 10px 10px 0;cursor:pointer; cursor:hand;width: 82px; height: 104px;" src="http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S50My1n_g7I/AAAAAAAAAI0/i764HqqXD7o/s320/vinda+karandikar.jpg" border="0" alt=""id="BLOGGER_PHOTO_ID_5448525191715980210" /&gt;&lt;/a&gt;&lt;br /&gt; गोविंद विनायक करंदीकर उर्फ 'विंदा' हे मराठीतील ख्यातनाम कवि, लेखक व समीक्षक होते. देशाच्या साहित्य क्षेत्रातला सर्वोच्च प्रतिष्ठेचा एकोणचाळिसावा ज्ञानपीठ पुरस्कार त्यांना 'अष्टदर्शने' या साहित्यकृतीसाठी जाहीर करण्यात आला. वि. स. खांडेकर आणि कुसुमाग्रजांनंतर हा पुरस्कार मिळवणारे ते तिसरे मराठी साहित्यिक ठरले.&lt;br /&gt; विंदाचे वडिल 'विनायक करंदीकर' कोकणात पोंभुर्ला येथे असत. विंदांनी त्यांचे शिक्षण कोल्हापूर येथे पूर्ण केले. हैदराबाद मुक्ती संग्रामात भाग घेतला आणि त्यासाठी तुरुंगवासही भोगला. कोकणच्या आर्थिक मागासलेपणाबद्दल ते संवेदनशील होते. रा.स्व. ते मार्क्स असा त्यांचा वैचारीक प्रवास राहीला पण ते अशा कोणत्याही संघटनेचे सभासद झाले नाही. अर्थार्जनासाठी त्यांनी अध्यापन स्विकारले. बसवेश्वर कॉलेज, रत्नागिरी, रामनारायण रुईया महाविद्यालय,मुंबई, एस.आय.ई.एस. कॉलेज इत्यादी महाविद्यालयांमध्ये ते इंग्रजी विषयाचे प्राध्यापक होते. &lt;br /&gt; इ.स. १९७६ मध्ये व्यावसायिक आणि इ.स. १९८१ सालामध्ये त्यांनी स्वेच्छानिवृत्ती पूर्ण लेखनासाठी घेतली. विंदाचे वैयक्तिक जीवन साधे, स्वावलंबी राहिले आहे. त्यांनी स्वातंत्र्य-सैनिकांना मिळणारे वेतनपण कधी स्विकारले नाही. काटेकोरपणाबद्दल त्यांची भूमिका नेहमी आग्रही राहिली आहे. विंदा करंदीकर यांच्या पत्नी सुमा करंदीकर आणि मुलगी सौ.जयश्री विश्वास काळे हे सुद्धा सामाजीक कार्यात सक्रीय असतात. तसेच त्यांना नंदू आणि उदय असे दोन मुलगे आहेत.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;विंदांचे समग्र वाङ्मय&lt;br /&gt; विंदानी मराठी काव्यमंजुषेत विवीध घाटाच्या रंजक,वैचारीक,काव्यलेखनाने भर घातली मराठी बालकवितेची मुहुर्तमेढ रोवली. विंदा, मंगेश पाडगावकर आणि वसंत बापट या ज्येष्ठ कवित्रयींनी संपूर्ण महाराष्ट्रात एकत्रित काव्यवाचनाचे असंख्य कार्यक्रम करुन कविता जनसामन्या पर्यंत पोहचेल असे पाहीले. विंदाचे पहिले काव्यवाचन आचार्य भागवत यांचे कडे झाले. इ.स. १९४९ साली पुण्यात भरलेल्या मराठी साहित्य संमेलनातील पहिल्या जाहीर काव्यवाचनाने त्यांचा मराठी भाषेस परिचय झाला. हा त्यांचा साहित्यिक प्रवास त्यांनी इ.स. १९८१ साली लेखन निवृत्ती घेउन यशस्वीपणे पूर्ण केला.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;काव्यसंग्रह&lt;br /&gt;    * स्वेदगंगा (इ.स. १९४९)&lt;br /&gt;    * मृद्गंध (इ.स. १९५४)&lt;br /&gt;    * धृपद (इ.स. १९५९)&lt;br /&gt;    * जातक (इ.स. १९६८)&lt;br /&gt;    * विरूपिका (इ.स. १९८१)&lt;br /&gt;    * अष्टदर्शने (इ.स. २००३) (या साहित्यकृतीसाठी ज्ञानपीठ पुरस्कार)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;संकलित काव्यसंग्रह&lt;br /&gt;    * संहिता (इ.स. १९७५) (संपादन - मंगेश पाडगावकर)&lt;br /&gt;    * आदिमाया (इ.स. १९९०) (संपादन - विजया राजाध्यक्ष)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;बालकविता संग्रह&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;    * राणीची बाग (इ.स. १९६१)&lt;br /&gt;    * एकदा काय झाले (इ.स. १९६१)&lt;br /&gt;    * सशाचे कान (इ.स. १९६३)&lt;br /&gt;    * एटू लोकांचा देश (इ.स. १९६३)&lt;br /&gt;    * परी ग परी (इ.स. १९६५)&lt;br /&gt;    * अजबखाना (इ.स. १९७४)&lt;br /&gt;    * सर्कसवाला (इ.स. १९७५)&lt;br /&gt;    * पिशीमावशी आणि तिची भुतावळ (इ.स. १९८१)&lt;br /&gt;    * अडम् तडम् (इ.स. १९८५)&lt;br /&gt;    * टॉप (इ.स. १९९३)&lt;br /&gt;    * सात एके सात (इ.स. १९९३)&lt;br /&gt;    * बागुलबोवा (इ.स. १९९३)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;ललित निबंध&lt;br /&gt;    * स्पर्शाची पालवी (इ.स. १९५८)&lt;br /&gt;    * आकाशाचा अर्थ (इ.स. १९६५)&lt;br /&gt;    * करंदीकरांचे समग्र लघुनिबंध (इ.स. १९९६)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;समीक्षा&lt;br /&gt;    * परंपरा आणि नवता (इ.स. १९६७)&lt;br /&gt;    * उद्गार (इ.स. १९९६)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अनुवाद&lt;br /&gt;    * ऍरिस्टॉटलचे काव्यशास्त्र (इ.स. १९५७)&lt;br /&gt;    * फाउस्ट (भाग १) (इ.स. १९६५)&lt;br /&gt;    * राजा लिअर (इ.स. १९७४)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अर्वाचीनीकरण&lt;br /&gt;    * संत ज्ञानदेवांच्या अमृतानुभवाचे अर्वाचीन मराठीत रूपांतर (इ.स. १९८१)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;इंग्रजी समीक्षा&lt;br /&gt;    * लिटरेचर ऍज अ व्हायटल आर्ट (इ.स. १९९१)&lt;br /&gt;    * अ क्रिटिक ऑफ लिटररी व्हॅल्यूज (इ.स. १९९७)&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;पुरस्कार आणि पदवी&lt;br /&gt;    * ज्ञानपीठ पुरस्कार : आठ तत्त्वचिंतकांच्या विचारांचे छंदोबद्ध काव्यरूप असलेल्या अष्टदर्शने या साहित्यकृतीसाठी हा पुरस्कार रविवार जानेवारी ८, इ.स. २००३ रोजी जाहीर झाला आहे. पुरस्काराचे वृत्त समजताच, "पुरस्कार म्हणजे माझ्या एकट्याचा सन्मान नाही, तर मराठी भाषा, कविता आणि काव्य पंरपरेचा हा सन्मान आहे. आज मी फक्त त्याचे केंद्र झालो आहे", अशा शब्दांत विंदांनी भावना व्यक्त केल्या. &lt;br /&gt;    * कबीर सन्मान&lt;br /&gt;    * जनस्थान पुरस्कार&lt;br /&gt;    * कोणार्क सन्मान&lt;br /&gt;    * केशवसूत पुरस्कार&lt;br /&gt;    * विद्यापीठांच्या डी.लिटस्&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;विंदांच्या शब्दात&lt;br /&gt; विजया राजाध्यक्ष यांनी ग्रंथाली प्रकाशनाकरीता विंदाशी केलेल्या संवादात विंदा आजच्या समकालीन मराठी साहित्याबद्दल म्हणतात, "वाचकांचे अनेक थर आहेत, यातला कोणताही एक थर वंचीत ठेवणे हे पांप आहे. अशी कल्पना करा की, वाड्मय हे एक जंगल आहे. चार उच्चभ्रू लोकांना बाग हवी असते. त्या बागेच्या रचनेबद्दल त्यांच्या काही कल्पना असतात. पण कोणत्याही देशात बागेप्रमाणे जंगलही पाहिजेत आणि गवताळ प्रदेशही पाहिजेत. जंगलात सर्व प्रकारची बेगुमानपणे वाढलेली झाडे पाहीजेत." हे म्हणतानाच विंदा मराठी साहीत्यात पुरेसे महावृक्ष नसल्याबद्दल खंतही व्यक्त करतात.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;विंदांविषयी मान्यवरांचे विचार&lt;br /&gt;मंगेश पाडगावकर&lt;br /&gt; मंगेश पाडगावकर यांच्या शब्दात - "करंदीकरांची कविता प्रयोगशील आहे. त्यांचे सामाजिक, राजकीय तत्वज्ञान मार्क्सिस्ट संस्कारांचे होते. त्यामुळे प्रचाराचे बांडगुळ टाळून सामाजिक, राजकीय कविता लिहिणे कठीण होते पण विंदामधल्या कलावंताने हे आव्हान यशस्वीपणे पेलले. त्याच्या कवितेची शैली ही वक्तृत्वपूर्ण आहे. पण तरीही ती भाषणबाजी करीत नाही. करंदीकरांची प्रकृती ही तेचतेच दळण यशस्वीपणे दळत राहणार्‍या माणसाची नाही. तो सतत काहीतरी नवीन शोधत असतो. नव्या अनुभवांना भिडत असतो. काहीवेळा छंदाची मोडतोड करूनही आपला वेगळा छांदिष्टपणा प्रकट करीत असतो. करंदीकरांमध्ये जसा एक कवी आहे तसाच एक तत्वचिंतकही आहे. कविता, ललित निबंध, समिक्षा, इंग्रजीतील मौलिक ग्रंथांची भाषांतरे अशा विविध अंगानी करंदीकरांनी थोर साहित्यसेवा केली आहे. तेव्हा त्यांना मिळालेले 'ज्ञानपीठ' हे या सेवेसाठी व्यक्त केलेली कृतज्ञताच आहे." &lt;br /&gt;&lt;br /&gt;मराठी साहित्यविश्वातील एक तारा निखळला. . विंदा ना भावपुर्ण श्रद्धांजली.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-9149089154662004648?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/9149089154662004648/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=9149089154662004648' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/9149089154662004648'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/9149089154662004648'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_4370.html' title='विंदा ना भावपुर्ण श्रद्धांजली'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><media:thumbnail xmlns:media='http://search.yahoo.com/mrss/' url='http://2.bp.blogspot.com/_dL6BYb9C8Pc/S50My1n_g7I/AAAAAAAAAI0/i764HqqXD7o/s72-c/vinda+karandikar.jpg' height='72' width='72'/><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4740263985046054436</id><published>2010-03-14T04:15:00.000-07:00</published><updated>2010-03-14T04:17:34.300-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='ब्रेन टॉनीक'/><title type='text'>सर्वात मोठं पुण्य</title><content type='html'>दूस-य़ाला क्षमा करण्याइतपत सर्वात मोठं पुण्य दुसरं ते कोणतं?&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4740263985046054436?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4740263985046054436/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4740263985046054436' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4740263985046054436'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4740263985046054436'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_4420.html' title='सर्वात मोठं पुण्य'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-2705926544243063353</id><published>2010-03-14T03:42:00.000-07:00</published><updated>2010-03-14T03:44:04.335-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='वर्ल्ड रेकॉर्ड'/><title type='text'>पायाची उंची</title><content type='html'>रशियाच्या स्वेतलाना पॅन्क्राटोव्हा या महिलेच्या पायाची उंची ५१.९ इंच इतकी मोजली गेली होती.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-2705926544243063353?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/2705926544243063353/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=2705926544243063353' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2705926544243063353'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2705926544243063353'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_3651.html' title='पायाची उंची'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-6125613865715428774</id><published>2010-03-14T03:39:00.000-07:00</published><updated>2010-03-14T03:41:50.694-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='सत्संग'/><title type='text'>आई-वडिल</title><content type='html'>तुम्ही तुमच्या आई-वडीलांची योग्य काळजी घेत नसाल, तर आपल्या मुलांकडुनही ती घेतली जाण्याची आशा बाळगु नका. मुलांविषयी जास्त मोह नसावा. कारण तीच मुलं आपले शेजारीही बनू शकतात. आपण काही मुलांचे मालक नाही; ट्रस्टी आहोत. आई-वडील बनणं ही आयुष्यातील मोठी घटना आहे; पण मुलांचे योग्य रितीने पालनपोषण करणे, ही पालकांची जबाबदारी आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-6125613865715428774?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/6125613865715428774/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=6125613865715428774' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/6125613865715428774'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/6125613865715428774'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post_14.html' title='आई-वडिल'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-336428985668211281</id><published>2010-03-14T03:37:00.000-07:00</published><updated>2010-03-14T03:38:59.861-07:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='व्यक्तिमत्व संजीवनी'/><title type='text'>अफाट कल्पना शक्तिचा मालक</title><content type='html'>मानव म्हणजे जबरदस्त क्षमता, महत्वाकांक्षा, सामर्थ्य आणि कल्पनाशक्ती बाळगणारा प्राणी होय. त्याने जर मनापासून ठरवलं, तर तो ठरलेली कोणतीही गोष्ट पुर्णत्वास नेल्याशिवाय स्वस्थ बसणार नाही. कारण, कल्पनाशक्ती त्याच्यात ठासून भरली आहे आणि याच अलौकिक कल्पना शक्तीच्या जोरावर तो अशक्य गोष्टीसुद्धा शक्य करुन दाखवू शकतो.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-336428985668211281?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/336428985668211281/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=336428985668211281' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/336428985668211281'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/336428985668211281'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/03/blog-post.html' title='अफाट कल्पना शक्तिचा मालक'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-1829049083419669813</id><published>2010-02-25T12:30:00.000-08:00</published><updated>2010-02-26T12:14:57.469-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='वर्ल्ड रेकॉर्ड'/><title type='text'>वर्ल्ड रेकॉर्ड</title><content type='html'>ऑन्टोरियो येथील माईक नॅबुर्स तब्बल ४८ तास एअर हॉकी खेळले होते.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-1829049083419669813?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/1829049083419669813/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=1829049083419669813' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1829049083419669813'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1829049083419669813'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_25.html' title='वर्ल्ड रेकॉर्ड'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-2787361007627025030</id><published>2010-02-25T10:22:00.000-08:00</published><updated>2010-02-26T12:15:54.614-08:00</updated><title type='text'>कफ प्रकृती</title><content type='html'>कफ प्रकृतीची त्वचा असलेल्यांनी कडु आणि आंबट चवीचा आहार घेतल्यास त्वचेतील कफ दोषांचे संतुलन होते.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-2787361007627025030?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/2787361007627025030/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=2787361007627025030' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2787361007627025030'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2787361007627025030'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_6641.html' title='कफ प्रकृती'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-5144679122775991953</id><published>2010-02-24T10:48:00.001-08:00</published><updated>2010-03-01T01:24:25.870-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='आपल्याला माहीत आहे का?'/><title type='text'>मधमाशी</title><content type='html'>एक मधमाशी स्वत:च्या वजनाच्या पावपट किंवा अर्धापट पर्यंत फुलातील रस गोळा करुन आणु शकते.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-5144679122775991953?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/5144679122775991953/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=5144679122775991953' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5144679122775991953'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5144679122775991953'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_1028.html' title='मधमाशी'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-2197912146043725645</id><published>2010-02-24T10:41:00.001-08:00</published><updated>2010-02-27T04:29:59.220-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='ब्रेन टॉनीक'/><title type='text'>टॉनीक</title><content type='html'>आशा : मानवी जीवन तर यावर अवलंबुन आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-2197912146043725645?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/2197912146043725645/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=2197912146043725645' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2197912146043725645'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2197912146043725645'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_24.html' title='टॉनीक'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-1280106187110074452</id><published>2010-02-24T10:41:00.000-08:00</published><updated>2010-02-27T04:31:59.341-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='आपल्याला माहीत आहे का?'/><title type='text'>माहीत आहे का?</title><content type='html'>लोमे ही टोगो या देशाची राजधानी आहे.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-1280106187110074452?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/1280106187110074452/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=1280106187110074452' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1280106187110074452'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/1280106187110074452'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_1397.html' title='माहीत आहे का?'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-3235640433065355660</id><published>2010-02-24T10:36:00.000-08:00</published><updated>2010-03-01T01:23:25.897-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='आपला भारत'/><title type='text'>भारत</title><content type='html'>१४ एप्रिल १९७५ रोजी सिक्कीम हे भारत देशाचे २२ वे राज्य बनले.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-3235640433065355660?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/3235640433065355660/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=3235640433065355660' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3235640433065355660'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3235640433065355660'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_5484.html' title='भारत'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4468945946608557244</id><published>2010-02-24T10:31:00.000-08:00</published><updated>2010-03-01T01:25:43.231-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='क्रीडा जगत'/><title type='text'>क्रीडा जगत</title><content type='html'>४-११ मार्च १९५१ या दरम्यान पहिली आशियाई स्पर्धा दिल्लीत खेळविण्यात आली होती.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4468945946608557244?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4468945946608557244/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4468945946608557244' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4468945946608557244'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4468945946608557244'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post_4492.html' title='क्रीडा जगत'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4345919351560406335</id><published>2010-02-24T10:07:00.000-08:00</published><updated>2010-02-24T10:20:17.854-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='आरोग्य'/><title type='text'>शक्तीवर्धक उपाय</title><content type='html'>१) संत्र्यामध्ये जवळ जवळ ४० टक्के व्हिटॅमिन्स असतात.&lt;br /&gt;२) रोज एक केळ तुपाबरोबर खावे.&lt;br /&gt;३) बदामाची खीर खावी.&lt;br /&gt;४) रोज एक डिंक लाडु खावा.&lt;br /&gt;५) रोज ओल्या खोब-याचा एक तुकडा आणि एक खारीक खावा.&lt;br /&gt;हे काही शक्तीवर्धक उपाय.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4345919351560406335?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4345919351560406335/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4345919351560406335' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4345919351560406335'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4345919351560406335'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2010/02/blog-post.html' title='शक्तीवर्धक उपाय'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4279499637111880953</id><published>2008-10-01T14:06:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:09:49.830-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='प्रेमाची गोष्ट'/><title type='text'>अव्यक्त प्रेमाची गोष्ट</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;एका मुलाला कॅन्सर होता. अवघ्या महिन्याचाच तो सोबती होता. तो रोज एका सीडीच्या दुकानावर जायचा. या दुकानात एक छानशी मुलगी होती. ती त्याला फार आवडायची. मनोमन तो तिच्यावर प्रेम करायचा. सीडी आणायला गेला की तिच्याशी गप्पा मारता मारता वेळ कधी संपायचा ते त्याला कळायचंही नाही. तिच्याशी बोलायला मिळतंय म्हणून तो अगदी रोज त्या दुकानावर जायचा. पण आपल्या प्रेमाची अभिव्यक्ती तो कधीही करू शकला नाही. त्याचं तेवढं धाडसंच झालं नाही.&lt;br /&gt;एका महिन्यानंतर दुखणं बळावलं आणि त्याचा मृत्यू झाला. तिच्यावरचं त्याचं प्रेम त्याच्या मनातच राहून गेलं.&lt;br /&gt;बर्‍याच दिवस तो येत का नाही म्हणून सीडीच्या दुकानातली मुलगी एकदा त्याचा पत्ता शोधत घरी पोहोचली. घरी त्याची आई होती. आईला तिने त्याच्याविषयी विचारलं. त्या माऊलीच्या ओघळत्या आसवांनीच तिला सारं काही सांगितलं. त्याची आई तिला त्याच्या खोलीत घेऊन गेली.&lt;br /&gt;त्या खोलीत गेल्यानंतर तिनं पाहिलं. सगळ्या सीडी जशा नेल्या तशाच ठेवल्या होत्या. न उघडता.&lt;br /&gt;आता मात्र तिला रडू आवरेना. कारण माहितेय?&lt;br /&gt;कारण तिनं त्याला लिहिलेली सगळी प्रेमपत्र त्या सीडीच्या पाकिटात तशीच राहून गेली. त्यानं न वाचता. तीही त्याच्यावर तितकंच उत्कट प्रेम करत होती. पण.....&lt;br /&gt;म्हणून कुणावर प्रेम करत असाल तर त्या प्रेमाला वेळीच अभिव्यक्त करा. याबाबतीत कुसुमाग्रजांनी सांगितलेलं एवढं नक्कीच लक्षात ठेवा.&lt;br /&gt;शब्दांच्या या धुक्यामध्ये अडकू नकोस,&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;बुरुजावरती झेंडयासारखा फडकू नकोस.&lt;br /&gt;उधळून दे तूफान सगळं,&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;काळजामध्ये साचलेलं,&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;प्रेम कर भिल्लासारखं,&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;बाणावरती खोचलेलंमातीमध्ये &lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;उगवूनसुद्धा,मेघापर्यंत पोहचलेलं.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4279499637111880953?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4279499637111880953/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4279499637111880953' title='2 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4279499637111880953'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4279499637111880953'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/10/blog-post.html' title='अव्यक्त प्रेमाची गोष्ट'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>2</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-8468172466527914029</id><published>2008-09-28T13:43:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:22.808-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी जिवनासाठी'/><title type='text'>यशस्वी जिवनाची सुरेल सुत्रं</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;अनेक चढ-उतार येवुनही जीवनास यशापर्यंत नेण्याची आपली कसरत अजूनही सुरुच आहे. यशस्वी जीवनाच्या या कसरतीत सुरेल संगीताची साथ मिळत असेल, तर त्यापेक्षा दुसरे भाग्य ते कोणते? सा,रे,ग,म,प,ध,नि,सा मधले प्रत्येक अक्षर, जीवन सुखी, निरोगी आणि यशस्वी बनवण्याचा मार्ग दाखवते.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;· सा : (सामंजस्य) नात्या-गोत्यांमधील गुंत्यामुळे जीवनात ताण-तणाव निर्माण होतो हे खरे असले, तरी नात्यांशिवाय जीवन अर्थहीन आहे। अर्थात, प्रत्येक नाते टिकविण्यासाठी सामंजस्य ठेवणे आवश्यक असते. हा समंजसपणा, थोडासा समजूतदारपणा हुशारी आणि सावधपणा असल्यास टिकून राहतो.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· रे : (रेग्युलॅरिटी) हे जीवन म्हणजे काही श्वासांचं वरदान आहे। या पृथ्वीतलावर जीवन जगण्यासाठी परमेश्वरानं आपल्याला एक निश्चित कालमर्यादा दिली आहे. आपण जर रेग्युलॅरिटी म्हणजे नियमीतपणाने प्रत्येक काम करु लागलो, तर या ठराविक आयुर्मानात आपण आपली उद्दिष्टे पूर्ण करु शकतो.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· ग : (गडबड, गोंधळ) आयुष्यात कधीही गोंधळून जाऊ नका। कारण, या अशा गोंधळलेल्या अवस्थेतच आपल्याकडून जास्तीत जास्त चुका घडून येण्याची शक्यता असते.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· म : (मन) आयुष्यातले चढ-उतार, सुख-दु:ख, सर्व काही सहजगत्या स्वीकारण्यासाठी मन कणखर असणे आवश्यक आहे। जय-पराजय या दोन्ही गोष्टी या मनावर तर अवलंबून आहेत.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· प : (परमेश्वरावरील विश्वास) परमेश्वराला, द्वैत वा अद्वैत यापैकी कुठल्याही रुपात माना, त्याच्या दया, करुणा, प्रेम व न्यायावर अपार श्रध्दा व विश्वास असलेल्यांना आत्मिक बळ हे मिळतेच मिळते। त्याची प्रार्थना केल्याने अशक्य गोष्टही शक्य होते.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· ध : (धन) आयुष्यात पैशाला अनन्यसाधारण महत्व असले, तरी त्याच्यामागे अंधाधुंद धावण्याने, स्वत:चा विनाशच ओढवला जातो। म्हणून, धन म्हणजे खूप काही आहे, पण सर्व काही नाही. हे समजून घेण्याची गरज आहे. प्रमाणिकपणाने आणि मेहनतीने कमावलेला पैसाच आयुष्यात सुख-समृध्दीसोबत समाधान आणू शकतो.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;· नि : (स्वत:वर नियंत्रण ठेवा) वाणी, वर्तन आणि खाण्यापिण्यावर नियंत्रण ठेवल्याने आयुष्यात सुखच सुख येते। वाणीवर नियंत्रण आणि क्रोधावर अंकुश ठेवल्याने खूप साऱ्या वाईट घटना टळल्या जाऊ शकतात. मधुन वाणीने, लोकांची मने जिंकली जाऊ शकतात.&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;span class=""&gt;&lt;/span&gt;&lt;/div&gt;&lt;br /&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;span class=""&gt;· सा&lt;/span&gt; : (सावधपणा) बेसावधपणामुळे आयुष्याचे खूप नुकसान होते, हे काही वेगळे सांगायला नको. सावधानता बाळगून काम केल्याने, त्यात चूका घडून येण्याची शक्यताच संपते. आणि प्रत्येक काम, मनावर कुठल्याही प्रकारचा ताण न येता सहजगत्या पूर्ण होते.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-8468172466527914029?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/8468172466527914029/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=8468172466527914029' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8468172466527914029'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8468172466527914029'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_3717.html' title='यशस्वी जिवनाची सुरेल सुत्रं'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4256303119161352962</id><published>2008-09-28T13:42:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.139-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'>संयम व सरळपणा :</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;अतिउत्साह टाळा. संयम आणि सरळपणाने वागा. अतिउत्साहीपणा आणि क्रोध कोणत्याच समस्येचे समाधान करुन शकत नाहीत. कोणत्याही समस्येचे निराकारण शांतता आणि संयमाद्वारेच केले जाऊ शकते. याउलट, संयम सोडल्याने अथवा क्रोध करण्याने किरकोळ समस्यादेखील उग्र रुप धारण करुन शकते. संयम आणि सरळपणा यांचा अभावच अपयशाला कारणीभूत ठरतो.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4256303119161352962?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4256303119161352962/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4256303119161352962' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4256303119161352962'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4256303119161352962'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_4587.html' title='संयम व सरळपणा :'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-3909156077354250295</id><published>2008-09-28T13:40:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:09:58.942-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बघा विचार करा'/><title type='text'>बघा विचार करा!</title><content type='html'>· ज्याने आपुलकी गमावली त्याने सर्वस्व गमावले.&lt;br /&gt;· मन प्रसन्न ठेवल्याने दु:खे दूर होतात, बुध्दी स्थिर राहते.&lt;br /&gt;· सर्वांवर प्रेम करा, काही जणांवर विश्वास ठेवा, वाईट मात्र कोणाचेच करु नका।&lt;br /&gt;&lt;span class=""&gt;· सत्य&lt;/span&gt; कशाच्या बाहेर नाही तसेच सत्याच्या बाहेरही काही नाही.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-3909156077354250295?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/3909156077354250295/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=3909156077354250295' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3909156077354250295'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/3909156077354250295'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_5387.html' title='बघा विचार करा!'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-693067938578703850</id><published>2008-09-28T13:38:00.002-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.141-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'>करिअरमधील यशासाठी</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;आपल्या करिअरचा ग्राफ उंचावत जावा अशी प्रत्येकाचीच इच्छा असते. करिअरमध्ये यश मिळविण्याचे काही बेसिक नियम असतात ज्यांचे पालन करणे गरजेचे आहे. जाणून घेऊ या ते नियम.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;आपल्या चुकांपासून शिका :&lt;/strong&gt; जे स्वबळावर यश मिळवू इच्छीत असतता ते आपल्या चुकांतून धडा घेणे जाणत असतात. आपल्या विचारात सकारात्मक बदल करुन मार्गात येणा-या छोटया मोठया अडचणींवर मात करा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;सल्ला घेण्यास तत्परता दाखवा :&lt;/strong&gt; यशाच्या मुख्य नियमातील दुसरा महत्वाचा नियम इतरांचे ऐकून घेणे यातून आपल्याला महत्वाचे टर्निग पॉइंटही मिळू शकतात.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;विलंब टाळा :&lt;/strong&gt; सुसंधी कोणाची वाट पहात नसते. आणि गेलेली वेळही परतून येत नसते. यासाठी कोणतेही काम वेळीच पूर्ण करा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;हाती घ्याल ते तडीस न्या :&lt;/strong&gt; विलंबानंतरचा महत्वाचा इशारा म्हणजे एखादया कामाला सुरुवात केल्यानंतर कितीही अडचणी आल्या तरी ते पूर्ण करा. परंतू त्यासाठी शॉर्टकर्ट वापरु नका.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;वेगळे काम करा :&lt;/strong&gt; आखीव, रेखीव रुळलेल्या मार्गाने काम केल्यास यश मिळत नाही. अपयशी माणसांचा एक सर्वसामान्य दोष म्हणजे ते नेहमी नवे काही करुन दाखविण्याची व कष्ट करण्याची टाळटाळ करतात.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;इतरांना दोष देऊ नका :&lt;/strong&gt; वेळेचा अपव्यय व कामात रस न घेणे हे अपयशाला कारणीभूत असतात, अपयशी माणसे स्थिती सुधारण्याऐवजी इतरांना दोष देत राहतात.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;कंपनीची निवड दक्षतेने करा :&lt;/strong&gt; अपयश अपयशी लोकांकडे खेचते. यशस्वी व्यक्ती यशस्वी व्यक्तींकडेच जातात हे लक्षात ठेवूनच जॉब स्विकारा.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-693067938578703850?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/693067938578703850/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=693067938578703850' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/693067938578703850'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/693067938578703850'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_9921.html' title='करिअरमधील यशासाठी'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-35110089551537956</id><published>2008-09-28T13:38:00.001-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:16.607-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>ध्येय निश्चिती</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;आपली झेप कुठवर जाऊ शकते, याच्या मर्यादा ओळखून आपले ध्येय निश्चित केल्यास असे ध्येय निश्चितपणे पूर्ण करता येते. आपल्याला आकाशातले तारे आवडले म्हणून काही ते आपल्याला मिळवता येत नसतात; पण तारे मिळाले नाहीत म्हणूनही दु:ख करीत बसायचे नसते. उलट जे आपल्या कक्षेत आहे किंवा आपल्या क्षमतेत आहे असे एखादे लक्ष्य समोर ठेवुन प्राप्त करायचे असते.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-35110089551537956?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/35110089551537956/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=35110089551537956' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/35110089551537956'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/35110089551537956'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_5940.html' title='ध्येय निश्चिती'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-6676237777132382179</id><published>2008-09-28T13:30:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:16.611-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>प्रत्येक काम श्रेष्ठच!</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;प्रत्येक जण आपल्या नव्या दिवसाची सुरुवात कुठल्या ना कुठल्या तरी कामापासून करतोच; पण ते काम कोणते आहे आणि कसे आहे, याचा विचार करण्याचा आपण कधी प्रयत्न करतो का? आपण त्या कामाची सुरुवात मन लावून आणि हृदयापासून करतो का? आपण विश्वास आणि निष्ठेने कामाला हात घालतो, की अपयशी भावना ठेवून ? त्यामुळे मनुष्याने कुठलेही काम हलके समजू नये. जगातले प्रत्येक काम हे श्रेष्ठच असते. महत्वाचे एवढेच की, ते काम आपण किती विश्वासाने पूर्ण करतो.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-6676237777132382179?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/6676237777132382179/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=6676237777132382179' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/6676237777132382179'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/6676237777132382179'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_7076.html' title='प्रत्येक काम श्रेष्ठच!'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-8862399047622826904</id><published>2008-09-28T12:20:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:16.613-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>नावांत काय आहे?</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;&lt;strong&gt;ऍडोब&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;ऍडोबचा संस्थापक जॉन वॉरनॉक याच्या घराच्या मागे ऍडोब खाडी आहे. तिच्यावरुन हे नाव घेतलंय.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;अपाचे&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;'अपाचे' च्या संस्थापकांनी एनसीएसएच्या एचटीटीपीडी डोमनसाठी लिहिलेल्या कोडवर 'पॅचेस' लावण्यापासून सुरुवात केली होती. त्यातून 'अ पॅची' सर्व्हर तया झाला आणि अपाचे हे नाव जन्माला आलं.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;ऍपल&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;सफरचंद हे ऍपल कंम्प्युटर्सचा संस्थापक स्टीव्ह जॉब्ज याचं आवडतं फळ. रजिस्ट्रेशनसाठी कंपनीचं नाव ठरवण्यात त्याचे तीन महिने वाया गेले. शेवटच्या दिवशी त्याने सहकाऱ्यांना दम दिला. ' ब-या बोलाने संध्याकाळी पाच वाजायच्या आत चांगलं नाव सुचवा कंपनीला. नाहीतर मी ऍपल कम्प्युटर्स असं नाव देईन.'&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;त्याच्या सहका-यांना  'चांगल' नाव सुचलं नाही, हे उघड आहे!&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;सिस्को&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;'सीआयएससीओ' हे स्पेलिंग म्हणजे मोठया नावाचा शॉर्ट फॉर्म वाटतो ना. पण, प्रत्यक्षात ते सॅन फ्रॅन्सिस्कोचं लघुरुप आहे.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;&lt;strong&gt;गुगल&lt;/strong&gt;&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;'गुगोल' म्हणजे एकावर शंभर शून्य दिल्यावर जी होईल ती संख्या. हे गुगलचं सुरुवातीचं नाव होतं. आमच्या इंजिनवर ही एवढी माहिती शोधता येईल शकते, अशा आत्मविश्वासातून ते नाव देण्यात आलं होतं। गुगलची कल्पना ज्यांच्या डोक्यात आली त्या सर्जी बिन आणि लॅरी पेज या दोघांनी या प्रोजेक्टमध्ये पैसे घालायला उत्सुक असलेल्या एका मालदारापुढे प्रेझेन्टेशन केलं. तो इम्प्रेस झाला आणि या दोघांना चेकही मिळाला... तो 'गूगोल' ऐवजी चुकून 'गुगल' या नावाने आला होता.&lt;br /&gt;    तो वटणं गरजेचं होतं.... त्या गरजेतून गुगल जन्माला आलं.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-8862399047622826904?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/8862399047622826904/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=8862399047622826904' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8862399047622826904'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8862399047622826904'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_28.html' title='नावांत काय आहे?'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-2424689512907427883</id><published>2008-09-25T09:47:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:16.615-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>प्रयत्नांनी स्वप्ने साकार करा.</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;* जी व्यक्ती अत्यंत सुंदर कल्पनांमध्ये मनापासून रमते ती व्यक्ती त्या कल्पना एक दिवस खऱ्या करुन दाखविते. जे आपली स्पप्ने मनात काळजीने बाळगून ते साकार होण्यासाठी प्रयत्न करतात त्यांना जरुर यश मिळते. कोलंबस एका दुसऱ्या जगाची कल्पना मनात बाळगून होता. तो त्याच्या प्रयत्नात यशस्वी ठरला. आपल्या कल्पना मनात कायमच्या बाळगा. तुमची दृष्टी तुमच्या स्वप्नांवरच असू द्या. तुम्ही मनात आकारलेल्या सौदर्याला कायमचे स्थान द्या. तुमच्या अत्यंत शुध्द विचारांना मनात बाळगून ठेवा. ज्या सुंदर कल्पना तुम्ही मनात बाळगाल त्या खऱ्या जगात आणण्यासाठी मनापासून नक्कीच प्रयत्न कराल.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* कोणतीही इच्छा ती पुर्ण करण्यासाठी करा. कोणतीही कल्पना प्राप्त करण्यासाठीच करा. असे कधी झाले आहे का? आपण धीर धरुन प्रयत्न केल्यानंतरच इच्छा प्रदर्शित केल्याबरोबर पुर्ण होईल, असे कधी झाले आहे का? आपण धीर धरुन प्रयत्न केल्यानंतरच इच्छापुर्ती होते. तुम्ही जसे स्वप्न बघाल तसे व्हाल. तुमच्या कल्पनेत तुम्ही शेवटी कसे असले पाहिजे याचा विचार करा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* आपणही तारुण्यात एखादयाच मुख्य ध्येयावर आपली दृष्टी ठेवा. आपली ही दृष्टी आणि इतर कल्पना यातील फरक समजून घ्या. आपली ही दृष्टी आणि इतर कल्पना यातील फरक समजूर घ्या. इतर कल्पना आणि आपल्या मुख्य ध्येयाच्या दृष्टीत घोटाळा करु नका. तुमचे खरोखरच विशेष ज्या गोष्टींवर प्रेम असते त्या गोष्टीवर हृदयपुर्वक दिव्यदृष्टी ठेवा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* गंभीरातील गंभीर रुग्णाची प्रकृती अगदी ठिक होण्यात औषधांची भूमिका केवळ दहा टक्केच असते, असे डॉक्टरांचे मत आहे. रुग्ण 50 टक्के आपला सकारात्मक विचार व 40 टक्के डॉक्टरांच्या सकारात्मक विचाराने बरा होतो.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* असं कधीही म्हणु नका की पाच वर्षाचा काळ तर खूप मोठा आहे आणि तोपर्यत प्रगती करण्यासाठी मी थांबू शकत नाही. नेहमी असा विचार करा की मला तर 30 वर्षापर्यत उच्च पदावर राहायचे आहे. एवढया प्रदीर्घ काळात पाच वर्ष म्हणजे काय?&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* आता काहीच घडु शकत नाही, असा नकारात्मक विचार कधीही करु नका तर प्रयत्न करायला हवा, असा होकरात्मक दृष्टीकोन बाळगा.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* मार्केटींगच्या क्षेत्रात असाल तर मी हे प्रॉडक्ट विकू शकणार नाही, असा विचार कदापी करु नका. तथापी एखादे प्रॉडक्ट तुम्ही विकू शकत नसाल तरीही असा विचार करा की, मला लवकरच असा एखादा फॉम्युला मिळेल की ज्यामुळे मी प्रॉडक्ट विकण्यात यशस्वी होईन.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* आजकाल स्पर्धा तर जबरदस्त आहे. त्याबाबत कोणही असहमत असू शकत नाही. तरीही अशा स्पर्धेत एखादाच कुणी फायदा लाटुन घेवुन जाईल. अस होवु शकत नाही. निश्चितपणे आपले कष्ट त्यासाठी उपयोगी ठरतील. कष्टाच्या आधारे तुम्हीही हा फायदा किंवा लाभा उठवु शकता.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* वेळेची किंमत जाणणे हा सर्वात मोठा शहाणपणा आहे. दुसऱ्याचा वाईटपणा, उणेदुणे पणा, फालतु गप्पा यात वेळ घालविणारे कधीच प्रगती करु शकत नाहीत.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;* आजचे काम आजच पुर्ण करण्याचा कसोशीने प्रयत्न करा. चालढकल, फाटे फोडणे यांतून काहीच साध्य होत नाही, हे नेमके लक्षात ठेवा। &lt;/div&gt;&lt;div align="justify"&gt;&lt;br /&gt;* एखादी गोष्ट आपल्याला जमत नसेल, समजली नसेल तर ती दुसऱ्याकडून शिकुन घ्यायची सवय लावा. त्यात कमीपणा मानू नका.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-2424689512907427883?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/2424689512907427883/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=2424689512907427883' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2424689512907427883'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/2424689512907427883'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_25.html' title='प्रयत्नांनी स्वप्ने साकार करा.'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-4963149280948434994</id><published>2008-09-24T06:02:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:16.618-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='बिझनेस मंत्र'/><title type='text'>बिझनेस मंत्र</title><content type='html'>*   यशाला शॉर्टकट नसतो. व्यवसायात पूर्ण मार्ग वाटचाल करुन गेल्यावरच यश मिळते.&lt;br /&gt;*   दर्जेदार माल आणि उत्तम सेवा याद्वारेच तुम्ही ग्राहकांना प्रभावित करु शकता।&lt;br /&gt;*   व्यवसायात नफ्याचे प्रमाण वाढवायचे असेल तर अनावश्यक खर्च टाळायला हवेत।&lt;br /&gt;*   ग्राहकांशी नेहमी थेट आणि नेमक्या शब्दांत संवाद साधणे फायदेशिर ठरते.&lt;br /&gt;*   ज्याला इतरांवर आपला प्रभाव पाडण्याची इच्छा असते, त्याने कधीही कुणाचा अपमान करु नये.&lt;br /&gt;*   यश हे केळ मुक्कामाचे ठिकाण नव्हे, तर तो एक अखंड प्रवास आहे.&lt;br /&gt;*   माणसांची पारख करण्याचे कौशल्य हे सुखी जीवनाचे रहस्य आहे.&lt;br /&gt;*   भुतकाळाचे भान, वर्तमानाचं ज्ञान आणि भविष्याचं विज्ञान जेव्हा एकवटतं तेव्हाच प्रगतील सुरुवात होते.&lt;br /&gt;*   तुम्ही जे ध्येय ठरविले असेल, तसा आकार तुमच्या जिवनाला प्राप्त होईल.&lt;br /&gt;*   व्यवसायाची जाहिरात प्रभावी करायची असेल तर त्यासाठी व्यवसायाची पार्श्वभुमीही तितकीच प्रभावी असणे आवश्यक असते.&lt;br /&gt;*   तुमच्या व्यवसायाच्या ठिकाणचे स्वागत कक्ष कसे आहे. यावरही तुमच्या व्यवसायाचे यश अवलंबून असते.&lt;br /&gt;*   व्यवसायातील प्रतिसर््पध्याचा पदोपदी अपमान करुन नव्हे; तर त्याच योग्य मान राखुन त्याच्याशी निखळ स्पर्धा करा.&lt;br /&gt;*   जगातील सर्वात श्रेष्ठ संपत्ती म्हणजे समजूतदारपणा.&lt;br /&gt;*   मधुर वाणीच्या व्यावसायिकाच्या दारात दारिद्रय कधीही येत नाही.&lt;br /&gt;*   व्यवसायात तुमची गुंतवणूक किती आहे, यापेक्षाही महत्चाची बाब म्हणजे व्यवसायावर तुमची निष्ठा किती आहे?&lt;br /&gt;*   मनुष्याला जगण्यासाठी अन्नाची जेवढी गरज असते, तेवढीच वाचनाचीही गरज असते.&lt;br /&gt;*   प्रसन्न चित्ताने तुम्ही जे व्यवहार कराल ते फायदेशिर ठरतील.&lt;br /&gt;*   ग्राहकांच्या तक्रारी स्विकारण्यासाठी एक तक्रारपेटी तुमच्या व्यावसायाच्या जागेत असणे फार आवश्यक आहे.&lt;br /&gt;*   नुसत्या कल्पनेपेक्षा प्रत्यक्ष उदाहरण हे नेहमीच जास्त परिणामकारक असते.&lt;br /&gt;*   जो चालतो तोच पोहोचतो. जो फक्त विचार करीत राहतो तो कधीच पोहोचत नाही.&lt;br /&gt;*   माफक नफ्यासाठी तुम्ही ग्राहकांशी खोटे बोलाल तर भविष्य काळात तुम्हाला फार मोठा तोटा सहन करावा लागेल.&lt;br /&gt;*   व्यावसायिकाच्या चेहऱ्यावरील स्मितहास्यावरही व्यवसायातील नफ्याचे प्रमाण अवलंबून असते.&lt;br /&gt;*   विक्रीपश्यात सेवेलाही व्यवसायात विक्रीइतकेच महत्व असते.&lt;br /&gt;*   व्यवसायासाठी असे ठिकाण निवडा तिथे तुमचे संभावित ग्राहक अगदी सहजपणे पोहचू शकतील.&lt;br /&gt;*   व्यवसायातील केवळ जमा-खर्चाचाच हिशोब ठेवू नका, तर अनावश्यक खर्चाचाही हिशोब ठेवा.&lt;br /&gt;*   काही गोष्टींना स्पष्ट शब्दांत नकार देणे हा गुण व्यवसायात फार महत्वाचा असतो.&lt;br /&gt;*   व्यवसाय करताना केवळ नफा मिळविण्याकडे लक्ष देवु नका, तर ग्राहकाचा विश्वास कसा मिळविता येईल, याकडेही लक्ष द्या.&lt;br /&gt;*   ग्राहक तुमच्या दुकानातून खरेदी करुन जात असताना ' आणखी काही हवंय का साहेब ? हा प्रश्न त्याला विचारायला मुळीच विसरु नका.&lt;br /&gt;*   बाजारात आलेले नवे उत्पादन विके्रत्याने आधी स्वत: पारखून घ्यावे. मग ते विक्रीसाठी उपलब्ध करावे.&lt;br /&gt;*   हातून घडलेल्या चुकांबाबत विचार करण्यात वेळ वाया घलवू नका, त्यापेक्षा भावी काळात चुका टाळता कशा येतील याबाबत प्रयत्न सुरु करा.&lt;br /&gt;*   तुम्हाला शक्य नसल्यास कामासाठी वेळीच स्पष्ट नकार द्यायला शिका. त्यामुळे तात्पुरता वाईटपणा आला, तरी पुढील अनेक कटकटी टाळता येता.&lt;br /&gt;*   काही निर्णय चुकीचे ठरले तरी चालतील, पण आपले निर्णय स्वत:च घेण्याची सवय लावून घेणे आवश्यक आहे.&lt;br /&gt;*   तुमच्या संपर्कात येणाऱ्या प्रत्येक व्यक्तीचे नाव स्मरणात ठेवण्याचा प्रयत्न करा. जनसंपर्क वाढविण्याच्या दृष्टीने ते फायदेशिर ठरेल.&lt;br /&gt;*   तुम्ही तुमची कामे जितकी पुढे ढकलाल तितके यश तुमच्या पासून दुर जाईल.&lt;br /&gt;*   तुमच्या संपर्कात येणाऱ्या प्रत्येक नवपरिचीत व्यक्तीचे नाव अशा प्रकारे लक्षात ठेवा की पुढील भेटीत तुम्हाला त्या व्यक्तीला तिच्या नावाने संबोधता आले पाहिजे.&lt;br /&gt;*   तुम्ही दररोज काहीतरी नवीन शिकण्याचा प्रयत्न करीत असाल तर तुम्ही प्रगतीपथावर आहात असे म्हणता येईल.&lt;br /&gt;*   प्रत्येक वादाच्या मुद्दयावर, समस्येवर पहिला उपाय म्हणजे चर्चा, चर्चेतून अनेक प्रश्न सहजपणे सुटु शकतात.&lt;br /&gt;*   परिस्थितीप्रमाणे स्वत:ला बदलण्याची तयारी ठेवा. यश सदैव तुमच्या पाठीशी राहील.&lt;br /&gt;*   हाती घेतलेले काम आधी पूर्ण करा. मगच दुसऱ्या कामाकडे लक्ष द्या. एकावेळी अनेक कामे डोक्यात असतील तर कोणतेही काम व्यवस्थित पार पडणार नाही.&lt;br /&gt;*   तुम्ही दिवसभरात जे काही चांगले पाहाल किंवा ऐकाल त्यांची नोद डायरीत करुन ठेवा. त्याचा तुम्हाला भविष्यकाळात निश्चितच फायदा होईल.&lt;br /&gt;*   केवळ प्रयत्नांमुळे नव्हे; तर प्रयत्नांच्या सातत्यामुळे यश मिळते हे कधीही विसरु नका.&lt;br /&gt;*   ग्राहकाचा वेळ वाया न घालविण्याचे तत्व जो पाळतो, तोच व्यावसायीक यशस्वी होतो.&lt;br /&gt;*   कमी वेळात जास्त काम ' याचा अतिरेक टाळावा, कारण त्यातून अनेक प्रकारचे ताण व संघर्ष निर्माण होवुन शेवटी वेळेची हानीच होते.&lt;br /&gt;*   खोटेपणाचा आधार घेवुन नफा मिळविणे शक्य असते. परंतु तो नफा व्यावसायिकाला अनेक संकटांच्या जाळयात अडकवून टाकतो व त्यातून बाहेर पडता येणे शक्य नसते.&lt;br /&gt;*   वेळ : वेळेचं महत्व समजून घ्या. वेळ वाया घालवू नका. लाखो करोडो रुपये देवुनसुध्दा आपण वाया गेलेला एक क्षण विकत घेवू शकत नाही. वेळ तुमची तेव्हाच कदर करेल. जेव्हा तुम्ही वेळेबरोबर चालत रहाल.&lt;br /&gt;*   पुस्तक : बौध्दीक खुराक देणार, ज्ञान वाढवणारं सर्वात उपयोगी साधन चांगली पुस्तकं आपल्याला नेहमीचं उत्साहीत करतील, आणि नकारात्मक विचारांपासून दूर ठेवतील. म्हणतात ना वाचाल तर वाचाल.&lt;br /&gt;*   विचार : नव्या आणि चांगल्या विचारांचं नेहमीच स्वागत करा.&lt;br /&gt;*   मित्र : नेहमी चांगले आणि नवनवे मित्र बनविण्याचा प्रयत्न करा. यामुळे जगाकडे बघण्याचा आपला दृष्टीकोन बदलू शकेल.&lt;br /&gt;*   आत्मपरिक्षण : वेळोवेळी आत्मपरिक्षण करुन स्वत:ला पारखा. आपल्या उणिवा शोधून काढून त्यांना दूर करण्याचा प्रयत्न करा. चांगली टीका करणारे आपले मित्रसुध्दा आपल्या वाईट सवयींना सुधारु शकतात.&lt;br /&gt;*   कधीही आपला विचार नकारात्मक नसावा. तो सकारात्मकच असला पाहिजे.&lt;br /&gt;*   हातावर हात ठेवून बसू नका तसेच केवळ स्वप्नेच पाहत राहू नका तर ती सत्यात आणण्यासाठी योग्य दिशेने पाऊल टाका.&lt;br /&gt;*   जीवनात रिस्क घ्यायला शिका, कारण रिस्क किंवा जोखमीविना कोणत्याही कामात यशाची खात्री बाळगता येत नाही.&lt;br /&gt;*   नेहमी आशावादी दृष्टीकोन बाळगा.&lt;br /&gt;*   आपला आत्मविश्वास टिकवून ठेवा, तसेच आपले निश्चयही ठाम असावेत.&lt;br /&gt;*   उत्साह कायम असावा, परंतु त्याचबरोबर अतिउत्साहापासूनही स्वत:चा बचाव करावा.&lt;br /&gt;*   निराशा आणि काळज्या दूर ठेवा.&lt;br /&gt;*   लहान सहान अपयशाने खचून जावु नका. लक्षात असून द्या, की जर तुम्हाला गुलाबाचं फूल हवे असेल तर त्यासाठी काटयांनादेखील तोंड द्याव लागेल.&lt;br /&gt;*   चांगले शिक्षण देणारी पुस्तके आणि नियतकालीके वाचा.आपल्या चुका सुधारा आणि इतरांशी तुलना करण्याची सवय सोडून द्या.&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-4963149280948434994?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/4963149280948434994/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=4963149280948434994' title='1 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4963149280948434994'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/4963149280948434994'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_24.html' title='बिझनेस मंत्र'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>1</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-8852147108671556855</id><published>2008-09-22T10:30:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.143-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'>जोखीम उचलाल तरच यशस्वी व्हाल</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;घरात निवांत बसून यश मिळत नसते. यशस्वी होणसाठी धोका पत्करावा लागतो आणि आव्हानांना सामोरे जावे लागते, तेव्हा कोठे यश प्राप्त होते. तसे पाहिले तर समाजात दोन प्रकारची माणसे असतात. एक जी प्रतिकूल परिस्थितीसमोर हात टेकवतात. तर दुसरे प्रतिकूल परिस्थितीचा सामना करण्यासाठी आपले सर्वस्व पणाला लावतात. प्रतिकूल परिस्थितीशी सामना करणारेच यशस्वी होतात असा इतिहास आहे. यशस्वी होण्यासाठी समर्पणाची भावना, क्षमता याबरोबरच धोका पत्करण्याचे धाडसही लागते. धोका पत्करुन प्रतिकूल परिस्थितीवर मात करण्याची जिद्द ठेवा. तुम्ही ही एक सफल, यशस्वी, साहसी व्यक्तिमत्व म्हणून समाजात आपली ओळख निर्माण करण्यात यशस्वी व्हाल.&lt;br /&gt;&lt;br /&gt;अर्थशास्त्रात ' टेक द रिस्क, गेन द प्रॉफीट ' म्हणजेच 'धोका पत्करा आणि फायदा मिळवा' असे एक सुत्र आहे. जो साहसी असतो त्यालाच भाग्य ही साथ देते. त्यामुळे जीवनात समस्या, अडचण धोका येताच हतबल न होता त्यांना सामोरे जावुन दोन हात करा. धाडसाने परिस्थितीशी सामना करा. म्हणजे तुम्हाला यशोमार्ग सापडेल. धोका पत्करा म्हणजे वेडयासारखे पोहता येत नसताना पाण्यात उडी माराल तर तो तुमचा मुर्खपणा ठरेल. धोका पत्करताना दोनही बाजूंचा विचार करणे आवश्यक असते. जे यशस्वी झालेले आहेत त्यांची जिद्द, कष्ट, कामाशी एकरुपता याच गोष्टीची चर्चा होते परंतू त्यांनी धोका पत्करल्याची चर्चा होत नाही. वास्तविक यशाचे शिखर धोका पत्करण्याच्या पायावरच उभे राहते. आम्हीही आयुष्यात जोखीम उचलली होती मात्र अपेक्षीत यश मिळाले नाही. असे सांगणारे जगात अनेक जण आहेत., परंतु ते प्रत्ये कनवे काम सुरु करणे याला जोखीम समजतात हे चुकीचे आहे. जोखमीचे एक मानसशास्त्र आहे. ते ज्याला समजते त्यालाच जोखीम उचलण्याचा फायदा होतो. बाजारपेठेतील चढ उताराचा बारकाईने अभ्यास करणारासच त्याने साठा केलेल्या मालावूर भरपूर नफा मिळत असतो.&lt;br /&gt;जोखीम उचलली की यश मिळते, असा ही गैरसमज करुन घेवु नका. जोखीम अथवा धोका उचलल्यानंतर समर्पित भावनेने कष्ट करावे लागतात. 'ध्येय ' गाठताना फक्त ध्येयावरच लक्ष दिले त्याचा अनू फक्त त्याच्यासंबंधीचे विचार करण्ो याला समर्पित भावना म्हणता येईल आणि त्यानंतर ध्येय पुर्ण करण्यासाठी प्रामाणिकपणे काम केले की काम हमखास पूर्णत्वाला जाईल. जो माणूस प्रामाणिकपणे, दृढ विश्वासाने जोखीम उचलतो तो गरजेनुसार कष्टही करतो. त्यामुळे त्याला ध्येय पुर्ण करण्यास कोणतीही अडचण येत नाही. जोखीम उचलली आहे तर तिच्यामुळे होणाऱ्या फायदा-नुकसानीस आपणच जबाबदार असतो हे ही लक्षात ठेवा.&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-8852147108671556855?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/8852147108671556855/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=8852147108671556855' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8852147108671556855'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/8852147108671556855'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_22.html' title='जोखीम उचलाल तरच यशस्वी व्हाल'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-656958770543510221</id><published>2008-09-21T04:28:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.145-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'>हवी जर यशसिध्दी मंत्र हे ध्यानी घ्या आधी</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;&lt;/div&gt;&lt;p align="justify"&gt;१)   आजच्या स्पर्धायुगात चहुकडे स्पर्धा व असुरक्षिततेचे वातावरण असताना तरुणांना आपल्या करीअरला नवी उंची द्यावी लागत आहे. जीवनात लवकरात लवकर यशस्वी होण्यासाठी प्रत्येक तरुण यशस्वी प्रोफेशनल होण्याचा प्रयत्न करीत आहे. यशस्वी प्रोफेशनल होणसाठी काही सर्वसामान्य नियम आजपासूनच पाळायला हवेत.&lt;br /&gt;२)  टाइम मॅनेजमेंट :- आपल्या क्षेंत्रातील कोणाही यशस्वी माणसाच्या दिनचर्येचा नीट अभ्यास करा. त्यातून आपण बरेच काही शिकू शकाल. सामान्य माणसाइतकाच वेळ यशस्वी माणसाकडेही असतो. पण तो त्या वेळेचे व्यवस्थित मॅनेजमेंट करुन अधिकाधिक वापर करतो.&lt;br /&gt;३)   सकारात्मक :- कोणतेही काम करताना त्याचा सकारात्मक विचार करावा. नकारात्मक विचारांचा आपल्या उत्साहावर व कृतीवर परिणाम होतो. जगातील महापुरुषांनी सकारात्मकतेच्या बळावर महान कार्य केले आहे.&lt;br /&gt;४) नियोजन :- नियोजनामुळे कामाला बंदिस्तपणा येतो। तीच यशस्वी प्रोफेशनलची ओळख आहे. अशी माणसे विचारपुर्वक योजना आखून आपली कामगिरी यशस्वी करीत असतात.&lt;br /&gt;५) निर्णयक्षमता :- आपली निर्णय क्षमता आपल्या यशाचा कालावधी वाढवतो। योग्य वेळी योग्य निर्णय घेणे यातून आपली पात्रता दिसत असते। यामुळे आपल्या प्रगतीतील अडसर दूर होतील।&lt;br /&gt;६) संवाद :- यशस्वी व्यावसायिकाची कम्युनिकेशन स्किल सशक्त असणे अत्यंत आवश्यक आहे। आपले विचार, आपली मते इतरांपर्यत आपण कसे पोहोचवतो यावर आपले यश अवलंबून असते।&lt;br /&gt;७) श्रवण क्षमता :- उतावळीपणा बऱ्याचदा घातक ठरतो. आपल्या संपर्कातील लहान मोठया व्यक्तींचे मत, म्हणणे ऐकुन घेण्याची सवय लावा. व्यावसायिकतेसाठी इतरांचे ऐकून घेणे आवश्यक आहे.जोखीम :- साहसीपणा हा गुणही आपण जोपासायला हवा. धाडसाने जोखीम उचलणारा यशस्वी होतो. जो जेवढी रिस्क घेईल, त्याला तेवढे जास्त यश मिळेल. बऱ्याचदा मनापासून श्रम करुनही यश मिळत नाही. अशा वेळी परिणामांना सामोरे जाण्याची तयारी ठेवा व निराश न होता जोमाने कामाला लागा.&lt;/p&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-656958770543510221?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/656958770543510221/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=656958770543510221' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/656958770543510221'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/656958770543510221'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_5602.html' title='हवी जर यशसिध्दी मंत्र हे ध्यानी घ्या आधी'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-129452909898599981</id><published>2008-09-21T04:10:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.148-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'>यशस्वी होण्यासाठी</title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;आजच्या स्पर्धायुगात चहुकडे स्पर्धा व असुरक्षिततेचे वातावरण असताना करिअरला नवी उंची द्यावी लागत आहे. जिवनात लवकरात लवकर यशस्वी होण्यासाठी प्रत्येक तरुण यशस्वी प्रोफेशनल होण्याचा प्रयत्न करीत आहे. यशस्वी प्रोफेशनल होण्यासाठी काही सर्वसामान्य नियम पाळायला हवेत.&lt;br /&gt;◌ टाईम मॅनेजमेंट : आपल्या क्षेत्रातील कोणाही यशस्वी माणसाच्या दिनचर्येचा निट अभ्यास करा। त्यातुन आपण बरेच काही शिकू शकाल। सामान्य माणसा इतकाच वेळ यशस्वी माणसाकडेही असतो। पण तो त्या वेळेचे व्यवस्थित मॅनेजमेंट करुन अधिकाधिक वापर करतो।&lt;/div&gt;&lt;div align="justify"&gt;◌ सकारात्मक : कोणतेही काम करताना त्याचा सकारात्मक विचार करावा. नकारात्मक विचारांचा आपल्या उत्साहावर व कृतीवर परिणाम होतो. जगातील महापुरुषांनी सकारात्मकतेच्या बळावर महान कार्य केले आहे।&lt;/div&gt;&lt;div align="justify"&gt;◌ नियोजन : नियोजनामुळे कामाला बंदिस्तपणा येतो. तिच प्रोफ़ेशनलची ओळख आहे. अशी माणसे विचारपुर्वक योजना आखुन आपली कामगिरी यशस्वी करीत असतात।&lt;/div&gt;&lt;div align="justify"&gt;◌ निर्णयक्षमता : आपली निर्णयक्षमता आपल्या यशाचा कालावधी वाढवतो. योग्य वेळी योग्य निर्णय घेणे यातून आपली पात्रता दिसत असते. यामुळे आपल्या प्रगतीतील अडसर दुर होतील।&lt;/div&gt;&lt;div align="justify"&gt;◌ संवाद : यशस्वी व्यावसायिकाचो कम्य़ुनिकेशन स्किल सशक्त असणे अत्यंत आवश्यक आहे. आपले विचार आपली मते इतरांपर्यंत आपण कसे पोहोचवतो यावर आपले यश अवलंबुन असते. &lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-129452909898599981?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/129452909898599981/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=129452909898599981' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/129452909898599981'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/129452909898599981'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_8634.html' title='यशस्वी होण्यासाठी'/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry><entry><id>tag:blogger.com,1999:blog-6298888160936199444.post-5975772045806566245</id><published>2008-09-21T04:04:00.000-07:00</published><updated>2010-02-23T01:10:29.151-08:00</updated><category scheme='http://www.blogger.com/atom/ns#' term='यशस्वी होण्यासाठी'/><title type='text'></title><content type='html'>&lt;div align="justify"&gt;जो आपल्या वाटयाला आलेल्या सामान्य कामाविषयी कुरकुरतो, तो सर्वच कामाविषयी कुरकुर करिल. नेहमी कुरकुर करणारा मनुष्य जिवनात नेहमीच दुःख भोगतो. तो कोणतेही काम हाती घेतो, त्यात त्याला यश म्हणुन येत नाही. पण जो मनुष्य अंग मोडुन आपले कर्तव्य चोखपणे बजावतो, तो यशस्वी होतो आणि त्याला अधिकाधिक कार्य करण्याची संधी मिळते. - स्वामी विवेकानंद&lt;/div&gt;&lt;div class="blogger-post-footer"&gt;&lt;img width='1' height='1' src='https://blogger.googleusercontent.com/tracker/6298888160936199444-5975772045806566245?l=vachata-vachata.blogspot.com' alt='' /&gt;&lt;/div&gt;</content><link rel='replies' type='application/atom+xml' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/feeds/5975772045806566245/comments/default' title='Post Comments'/><link rel='replies' type='text/html' href='http://www.blogger.com/comment.g?blogID=6298888160936199444&amp;postID=5975772045806566245' title='0 Comments'/><link rel='edit' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5975772045806566245'/><link rel='self' type='application/atom+xml' href='http://www.blogger.com/feeds/6298888160936199444/posts/default/5975772045806566245'/><link rel='alternate' type='text/html' href='http://vachata-vachata.blogspot.com/2008/09/blog-post_21.html' title=''/><author><name>राजेंद्र सरंबळकर</name><email>noreply@blogger.com</email><gd:image rel='http://schemas.google.com/g/2005#thumbnail' width='16' height='16' src='http://img2.blogblog.com/img/b16-rounded.gif'/></author><thr:total>0</thr:total></entry></feed>
